Chronograf

Chronograf jsou chronometrické hodinky vybavené komplikací, která odměřuje kratší časové úseky - prostě stopky. Chronograf může obsahovat několik subciferníků, které mohou mít funkci odečtu sekund, minut i hodin. Funkce chronografu funguje nezávisle na primární časové soustavě - hodinách, tudíž nijak neovlivňuje jejich chod.

Historie chronografu

Předchůdce chronografu spatřil světlo světa jednoho zářijového dne roku 1821, kdy si zvláštní přístroj přinesl hodinář Nicolas Mathieu Rieussec na dostihovou dráhu u Martových polí v Paříži. Přístroj sloužil k měření mezičasů v jednotlivých kolech dostihových závodů.

Tato novinka nezaujala pouze početné řady fanoušků dostihového sportu, ale také členy Francouzské královské akademie věd, což mělo za následek udělení pětiletého patentu na "garde-temps ou compteur de chemin parcouru" (časomíra nebo čítač ujeté vzdálenosti). Sám Rieussec se při volbě názvu pro své dílo držel poněkud při zemi, nazval svůj vynález sekundovým chronografem. Zmíněný chronograf nebyl spojen s klasickými hodinkami, jako je tomu dnes, ale byl to přístroj v dřevené skříňce, který čas zaznamenával na otočný prstenec pomocí inkoustu. Jelikož prstenec byl kalibrován na 1/5 sekundy, byl právě tento časový úsek nejmenší možným měřitelným časem.

Moderní chronograf

Novodobou historii chronografu započal Adoplhe Nicole svým patentem (1844), na jehož základě byla započata výroba chronografických hodinek, která trvala celých 18 let. Na Světové výstavě (1862) byly představeny moderní chronografy. Obsahovaly funkce start, stop a vynulování. Princip nulování chronografu byl postaven na vačce ve tvaru srdce. Tento elegantní a geniální mechanismus je v hodinách umístěn dodnes, po více než 160 letech technologického vývoje v hodinářském průmyslu.

V roce 1933 přichází švýcarský Breitling s revoluční novinkou, zavádí druhé tlačítko chronografu, prozatím však na opačných pozicích, než je známe dnes, tj. tlačítko na pozici 4 spouští a zastavuje a tlačítko na pozici 2 nuluje. Pozice tlačítek v dnešní podobě přicházejí z dílen Breitligu až v roce 1935.

Další inovaci chronografu zavádí značka Universal Geneve, když představuje (1937) trojciferníkový chronograf (sekundy, minuty, hodiny). Přestože byl tento princip znám již od 19. století (1892), firma jej zavedla jako první a o rok tak předběhla slavný Breitling.

Prehistorie chronografu

Rozhodně by nebylo férové opomenout kapesní hodinky, které sestrojil (1766) hodinář Jean Moisé Pouzait. Vládly nezávislou vteřinovou ručičkou, a přestože se nejednalo o klasický chronograf, vteřinovku ručku bylo možné zastavit bez vlivu na chod hodinového strojku. K vynulování vteřinové ručky ji bylo nutné nechat doběhnout na nulu a zastavit ji.

Legendární chronografy

Pravděpodobně nejznámějším chronografickým kalibrem je Caliber 11 - Chronomatic z 60. let 20. století. Dočkal se celé řady reedicí a jeho síla tkví nejen dokonalém technickém zpracování, ale také v exklusivitě členů konsorcia, které se na vývoji kalibru podíleli - Breitling, TAG Heuer, Hamilton, Dubois.

Historie chronografu

Moderní chronograf

Prehistorie chronografu

Legendární chronografy

On-line prodejci švýcarských hodinek

Kamenné prodejny švýcarských hodinek

Fotogalerie Chronograf